Prohledat tento blog

Počet zobrazení stránky

31. 10. 2012

Když dva jsou víc než jeden

Jsem jiná než většina bloggerek a jsem si téměř jistá, že jsem jiná než většina žen obecně. Nemluvím nyní o své výšce či milionech vlasů na hlavě. Mám na mysli ochotu experimentovat v líčení. To nedělám. Ne ze strachu, nebo z nedostatku času či nápadů, ale jen z prostého faktu, že už dávno vím, co mi sluší. Netoužím vypadat každý den jinak, toužím vypadat neustále perfektně (v rámci možností samozřejmě). Proto mě ani nenapadne si namalovat jeden den oči zeleně, baby pink tvářenku a růžová ústa, druhý den neutrální oči a rudou rtěnku a třetí den kouřová očka s nude rty. Dle mého všem nesluší všechno a ani těm, které se denně líčí jinými barvami, prostě vše nesluší stejně. V něčem se cítí lépe, v něčem hůře (objektivně i subjektivně). Ale já se prostě netoužím za cenu změny cítit nějaký den jen o fous hůř než den předešlý. Postrádá to u mě logiku. Prostě jsem věrná jednomu stylu líčení. A ne, fakt to není nuda, je to signature look. :)

Můj signature look je již dlouhá léta stejný - neutrální, mírně kouřové oči, broskovová tvářenka a nude rtěnka bez umrlčího vzhledu. Tohle neměním. Sem tam vyměním tvářenku za bronzer a malinko změním barvu rtů.

Letos na podzim mám ne jeden, ale hned dva looky, které jsem si zamilovala a které na střídačku nosím (baby steps, vážení. :) )V obou se cítím skvěle a vím, že mi sluší. Člověk se přece někdy musí pochválit, ne?

Základ však nikdy neměním, dávno jsem našla svůj top makeup, pudr, řasenku, takže změna přichází pouze v oblasti očí a rtů. A ani tam není nijak markantní, jsem to stále já se svými neutrálními, kouřovými kukadly a decentní pusou. Proč měnit to, co je prověřené a co funguje v každé situaci?

Neměnný základ:

MAC Face and Body Foundation C2
SKin 79 Diamond Collection Perfect Cover BB Cream (jako korektor po oči)
NYC Smooth Skin Presssed Face Powder 704A Warm Beige
Chanel Luminous Bronzing Powder 917 Sable Rose
MAC Gryeprint Technakohl Liner
Elizabeth Arden Double Density Mascara
Urban Decay Primer Potion
Catrice Eye BrowPencil 010 Blonde but Brow´d
 
 
 
Look č.1
 
Chanel Les 4 Ombres Quad 38 Premier Regards
YSL Rouge Volupte Perle 105 Insolant  Beige
Catrice Precision Lip Liner 040 Berry & Sally
 


Look č. 2
 
Revlon ColorStay 12 Hour Eye Shadow Quad 18 Azure Mist
Revlon Colorburst Lipstick 035 Blush
Catrice Precision Lip Liner 020 Nude ´Religion
 
 
 
 
Pevně doufám, že jsem si vás všechny - normální ženy nepoštvala proti sobě. Není snad tedy důvod, prostě to jen cítím a vnímám jinak. Naštěstí nejsem sama, mnoho hereček a zpěvaček své signature looky má a jsou jimi pověstné. Gwen Stefani si nevybavíte jinak než s rudou rtěnkou, Kim Kardashian pouze s kouřovými kukadly (jinou kategorií jsou photoshooty, o tom to nyní fakt není). Z mých dvou variant líčení u mě v současnoti o chloupek vede Revlon, protože tu značku nyní miluju.  Makupuju každý den něco a už se těším, až vám všechny svoje úlovky představím.  
 
 
 

27. 10. 2012

GUERLAIN Rouge Automatique 165 Champs Elysées

Vážně nechci nudit s Guerlainem, ale poslední dobou jsem na tuto značku poněkud zaměřena. A myslím si, že Rouge Automatique nudit nemůže :)
 
 

Byla jsem strašně zvědavá na hydratační a dlouhodržící rtěnku zároveň. Internetové recenze byly vesměs výborné, tak co by ne.
Guerlain a obaly - to je klasické téma. Love - hate. Mě nevadí a rozhodně mě neuráží. Už zkrátka čekám těžké, luxusní a dekadentní balení, takže nejsem překvapena ani znechucena.

 
Balení je trochu netradiční, rtěnka nemá klasicky vršek a tělo s barvou. Prstem posunujete tlačítko s logem a rtěnka vyjede z krytu. Proč ne? Nejsem proti změnám.
 



 Odstín je povedený. Neutrální růžová bez viditelné stopy fialové nebo modré. Možná bych řekla, že je zde i stopička korálové. Každopádně barvu vnímám jako měkkou a dobře nositelnou, i když na první pohled vypadá dost reflexně.
 


 
 
V mnoha recenzích jsem se již dočetla, jak jsou Rouge Automatique výborné. A ano, jsou. Je to ta nejlehčí, nejhladší a nejpříjemnější rtěnka. Když nanášíte, působí spíš jako hydratační balzám nebo gel. Skvělý pocit! Barvu jde díky tomu velmi pěkně dávkovat a kdo se bojí růžové pecky, zvládne vytvořit jen oblíbený lehký vzhled "snídala jsem maliny". Paráda a komfort, opravdu povedená rtěnka báječné textury!






 
A teď vám řeknu, co mě štve a strašně otravuje. To balení může být jak chce krásné, ale je neskutečně hamatné! Z kusu těžkého zlata vyjede subtilní lehounká rtěnečka a tím se jako máte namalovat. Namalujte se klackem... S barvou, jako je Champs Elysées, musíte pečlivě vytvarovat kontury. Já rtěnky nikdy nenanáším z plně vytažené tuby, nehodlám je zlomit. Výsledkem je zkrátka umatlaný obal. Umím se líčit a rtěnku zvládnu poslepu, ale s tímto zařízením se mi opravdu špatně zachází!

 Kdo chce mít drahou a luxusně vypadající rtěnku umatlanou? Kdo chce na rty sahat obalem, který nosí v kabelce? Prostě ten kontrast mezi hrubým obalem a jemnou náplní je na moji ruku moc.
 


Jde o nádhernou rtěnku skvělé textury, komfortní, hydratační a opravdu i slušné výdrže. Hodnocení obalu nechám na každé z vás. Mě vzhledově neuráží, ale není mi extra pohodlné. Kouknu se asi i po jiných odstínech. Věřím, že mít nějakou nenápadnou barvu, ani bych nepohodlí nezpozorovala a obal by byl čistý.
Co myslíte vy?
 
Krásný uplakaný víkend!

25. 10. 2012

5P

Nedávno mě jedna z vás v komentářích prosila, zda bych nemohla napsat pár vět o své péči o pleť. Konečně jsem se k tomuto úkolu dostala a jakmile jsem začala psát, hned jsem vlastně přestala. Uvědomila jsme si totiž, že vše, co nyní ve své péči o pleť používám, bohužel nemohu tak zcela doporučit. Jednak z toho důvodu, že mám danou věc třeba teprve krátce, a na nějaké soudy je tím pádem ještě moc brzy, nebo proto, že prostě věc shledávám jen ok, ne super a úžasnou, a tudíž za ni ruku do ohně prostě nedám. Takže můj výběr pro dnešní téma je celkem omezený, ale jednoduše si za ním stojím. Každý kousek na fotce má pro mě všech 5P, které u přípravku v dané kategorii hledám. Mohu vás také ubezpečit, že opravdu vím, co doporučuji, neb každou z těchto věcí mám ve svém arzenálu již nejméně podruhé, některé dokonce podesáté... :) Některé produkty již svoje recenze mají, většina z nich ale na tu svoji teprve čeká.

Pojďme se tedy podívat na zoubek produktům, které plně uspokujují 35letou ženu se smíšenou pletí, která má v poslední době silnou tendenci k dehydratci, dále s pár černými tečkami na nose a rozšířenými pory na nose a lících.


Bioderma ABCDerm cleansing wipes už mají svoji recenzi zde, takže k nim víc dodávat nemusím. Kupuju je neustále, u nich se počet opakování určitě blíží oné zmiňované desítce.

Bioderma ABCDerm H2O je další z micelárek, kterou Bioderma má ve své nabídce, tato je určena (stejně jako celá řada ABCDerm) pro péči o dětskou pokožku, a právě proto tuto celou řadu miluju, Pokud je totiž dostatečně jemná pro děti, je jemná i pro mě, já sama mám pleť dost citlivou a vyhovuje mi pouze to, co je opravdu jemné, s dryáky, které moji pleť pouze odmastí, a tím nehorázně vysuší, jsem skončila asi někdy v šestácti, kdy jsem konečně dostala rozum. A ať si klidně všechny bloggerky světa a známé modelky, které milují červenou micelárku z řady Sensibio, říkají, co chtějí, pravda je, že Sensibio nesahá této ABCDerm ani po kotníky.

L´Occitane Brightening Cleansing Foam ze slaměnkové řady je můj hit. Největší hit, number one již leta letoucí. Sice jsem po dobu, kdy ji používám, vyzkoušela i jiné čističe, ale nikdy mě nic tak nenadchlo jako právě tato pěna. Kdysi dávno jsem milovala odličovací pěnu značky CC7, kterou jsem kupovala v lékárně, ale tuto značku u nás nějak přestali prodávat a hledala jsem za ni náhradu a našla svůj zlatý grál v podobě slaměnky. :)
ATOK levandulová/tea tree pleťová voda je můj miláček, koupila jsem ji jistě více jak 10x a myslím, že ji v nejbližší desítce let z trůnu nic nesesadí. Za tak málo peněz tolik krásné hudby. Miluju ji celou, kupuju ji většinou po litrech. Ani jedna z těchto dvou nevysušuje, krásně osvěží a po nepříjemném stažení ani památky, takže pro ženu mého věku je to prostě naprostý must have.

Payot So Pure/ Hydrafluide serum kupuji také stále dokola. Hydrafludie jsem vám přiblížila zde, So Pure bude jistě zanedlouho následovat. Zatímco Hydrafluide používám denně, So Pure používám pouze nárazově, a to většinou tehdy, pokud mám pocit, že je moje pleť byť jen minimálně zanešená a nečistá, okamžitě ho aplikuju a druhý den po nějakých nešvarech není ani stopa. Skutečně dle mého umí zázraky, ale zde více než kde jinde platí, že méně (často) je někdy více. Rozhodně ho nepoužívám častěji než jednou za 14 dnů, možná ani to ne.

Physiogel je moje náhrada za milovanou Payot Emulsion Reconciliante. Myslím, že je s ní poměrně srovnatelný, cenově vyjde rozhodně mnohem lépe, seženu ho téměř všude a snad mi ho nepřestanou vyrábět. :) Oproti Payot ER je výživnější, hutnější a pro mastnou pleť asi nebude vhodný. Letos mi ale podobné typy krémů nějak začaly vyhovovat, skoro bych řekla, že je nutně potřebuju, aby byla moje pleť jednoduše v cajku.:)

Embryolisse má svoji recenzi již od Nuf a já s ní souhlasím ve všem. Krásně a jemně voní, a přestože je určen pro suchou pleť, směle ho vyzkoušejte i ty z vás, které mají pleť smíšenou. Ve dvaceti ho možná neoceníte, ve třiceti i se smíšenou pletí zajásáte a stopro vám bude vyhovovat.

Dnešní post asi nebyl příliš zajímavý pro naše mladé čtenářky, ale protože věřím, že máme dost čtenářek právě v mém věku, tajně doufám, že nebyl úplně zbytečný. Budu ráda, pokud mi prozradíte svých 5 kosmetickcýh P.





23. 10. 2012

Stálice

Jak víte, povídáme si tu s vámi o spoustě věcí, o spoustě kosmetiky. Něco velmi pochválíme, něco méně. Mně se docela často stává, že i skvělá věc, která mě v začátku nadchne, později tak trochu upadne v zapomnění. Ne, že bych ji přestala považovat za skvělou, její vlastnosti většinou hodnotím stále stejně. Ale z nějakého důvodu se neudrží na výsluní.
 
Samostatnou kategorii u mne tvoří produkty, které JSOU skvělé a povedené, ale přičichla jsem k nim v době, kdy mi bylo v kuse špatně. Tehdy jsem byla na začátku těhotenství a bylo mi pořád tak trochu šoufl. Všechno, co jsem tehdy vyzkoušela, mi bohužel okamžitě hodí stejný pocit i dnes, takže do některých oblastí jsem si takhle nešťastně zavřela dveře. Jde např. o skvělou značku Rouge Bunny Rouge, o které jsem přesvědčená, že stojí za to. Mě ale stačí jen vybavit si typický černý obal a musím se zhluboka nadechnout... No, co už, aspoň ušetřím :)
 
V podstatě je neobvyklé, když něco koupím opakovaně. Vzhledem k posedlosti zkoušením a malé spotřebě všeho, se to prostě nestává... Dnes vám ukážu věci, které se udržely po celou dobu fungování našeho blogu nebo ještě déle. O většině produktů jsem zde již referovala, takže budete v obraze.
 
Péče:
Rozhodla jsem se, že už nebudu zkoušet nové krémy, nové řady a vůbec nic, co vzbuzuje vlny vášně u jiných. Nemá to smysl. Nevím, co jsem za atyp, ale na mě nemají efekt ani ovocné výtažky, vitamíny, speciální pleťové balzámy s předepsanou masáží.... nic. Nejlepší pleť mám po Synchru od Gernetic, po mléčném krému Embryolisse a po obyčejném Lipolotiu. Tyhle krémy dobře znáte, zastavím se kratičce pouze u Synchra.
Kupuju u své kosmetičky a brávám vždy salonní balení. Je to zázrak! Miluju ho a myslím si, že kromě genetiky stojí za tím, že nemám na těle po dvou těhotenstvích ani jedinou strii, přestože v obou případech jsem si přibrala přes 20 kilo. Když si vezmete, že jsem malinká, určitě vám je jasné, že kůže dostala řádně zabrat. Na obličej používám v malinkém množství na noc, klidně i na séra, pokud nějaká dávám. Dávám ho i na jizvy, dětem na tvářičky, chlapovi po holení. Je drahý, ale používá se v opravdu malém množství a nám se i přes vyšší cenu vyplácí.
S očními krémy je to horší, nic mě dlouho nebaví. Ale tento od HR jsem koupila už podruhé. A velmi dobrý je i avokádový Kiehls, který nyní doma nemám, ale nezapomínám na něho.
Balzámky na rty Hurraw představovala Nik, ty jsem od ní opsala a musím říct, že miluju lékořicový! Na fotce mám čokoládový, ten je druhý v řadě a je následován vanilkovým. Všechny jsou opravdu dobré.
Další věcí, kterou mám již poněkolikáté, je Estée Lauder tint. Je výborný, výborný, výborný. Na první pohled a použití nevyniká ničím, ale o to vlastně jde. Pleť mám po něm klidnou, nemastí se, slušně vypadá a celkově pěkně drží po celý den. Plně mi nahrazuje makeup.
 

Dekorativka:
Na začátku rovnou říkám, že na fotce nejsou oční stíny. Já je používám, docela ráda a často. Ale jsem neskutečně promiskuitní! Kdysi jsem měla snad všechno od MAC, pak mě znudily, nakoupila jsem Chanel, taky jsem ho později vyčistila. Mezitím toho bylo taky dost, už si ani najednou nevzpomenu, a nyní jedu v Guerlainu. Chystám pro vás recenzi dvou velkých paletek a jsem z nich nadšená... Takže jak vidíte, stíny točím a u žádných dlouho nezůstávám. Mám vždy dobré matné hnědé, béžové, vanilkové, šedé a fialové a vždy vlastním jeden zlatý. To jediné je u mne pravidlem :)
 
Mám dost ubohé řasy, což víte z fotek. Na druhou stranu jsem ale shnilá a s řasenkou to nepřeháním - nebaví mě to šmrdlat a potom následně dlouze odličovat. Ideální jsou pro mě řasenky, co jedním tahem udělají řasy a slušně je smyju. Mám ráda Chanel Inimitable, YSL zhušťující s efektem umělých řas, žlutou Maybellinku a nejraději mám asi tuhle Clinique High Impact. Ani nevím, kollikátá by tahle mohla být, střídám je tak po třech měsících.
 
Miluju pudry obecně. A léta používám sypký Chanel a Meteoritky od Guerlainu. T se o mně ví a asi to nezměním. Nehledě na to, že ta balení nejdou spotřebovat :)
 
Rozjasňuji se nejraději Spotlightem od EL, je nejlepší!
 
Jsem rtěnkový maniak a rtěnky se u mě dost střídají. Dlouho mám a radostně pořád používám pouze tyto dvě - sofistikovanou růžovou a klasickou červenou (Coco Gabrielle). Shodou okolností jsou obě od Chanela, ale myslím, že to je spíš díky perfektním barevným a konzistenčním shodám, nejde mi tolik o značku. Nepoužívám konturky, ale mám ráda silikonovou tužku Benefit. Objedete rty a výrazné rtěnky lépe drží. Vyzkoušeno, tuhle tužku mám počtvrté!
 
Laky OPI miluju, zkouším různé značky, ale jen OPI mě baví léta letoucí. Dokonce některé barvy kupuju opakovaně, když je v záchvytech vyčistím :) No jo, no, co se mnou už naděláte...
 
Tvářenky jsou speciální kategorie. Zbožňuju je. Jako rtěnky, možná i víc. I když se nelíčím, skoro denně nanesu trochu tvářenky, stačí to a vypadám hned lépe. Ačkoliv aktuálně mám nejoblíbenější tvářenku jinou, MAC Ripe Peach je u mne dlouho, ustála všechny čistky a asi ještě nějakou dobu ustojí. Nejen, že se mi neskutečně moc líbí sama o sobě, ale sedí mi a sluší mi. Kdykoliv v průběhu roku a s jakýmkoliv líčením a oblečením. Takže jí odpouštím i to, že je tvrdá jak potvora - MAC, no.
 
No, a poslední, co jsem ještě nezmínila, je krémový bronzer Chanel. Já jinak bronzery nepoužívám příliš často, ale tehto je geniální! A jak vidíte, nespotřebovatelný :)

 
Tolik k mým stálicím, co myslíte - je toho hodně, málo, tak akorát? 


21. 10. 2012

Jak pejsek a kočička pekli dort...

... aneb seznamte se s mými miláčky od značek Ciccia a Radley.





Krásnou neděli vám i všem vašim čtyřnohým chlupáčům. :)

16. 10. 2012

Nobody is perfect

Víte, na to, jak jsem stará a že jsem ve svém oboru promovala s červeným diplomem, mnoha věcem nerozumím a ještě víc jich nechápu. Začněme třeba matematikou. Jedničku na gymplu jsem v tomto předmětu měla fakt vydřenou a když mi dáte nějaký příklad ze druháku, zaručeně pohořím. Vlastně bych pohořela již na základce s pohybovými rovnicemi. Brrr, ještě nyní se třesu, když někde čtu, že se dva vlaky proti sobě pohybují nějakou rychlostí.

Nejdou mi ruční práce, Nepletu, neháčkuju, nevyšívám. Třesou se mi ruce a naposledy jsem měla jehlu a niť v ruce, když jsem jako desetiletá povinně vyšívala kanavu a dělala z ní dečku pro maminku. Byla žlutá, takže se na ní krásně vyjímaly všechny mé nedokonalé stehy.

Neumím zpívat. Toto tvrzení v žádném případě neberte jako falešnou skromnost, já prostě neumím zpívat vůbec. Když ze mě vyjde nějaká nota, je zaručeně vždy falešná. Já to jednoduše neslyším a nepoznám, co ladí a co je naprosto mimo. Nebylo mi v tomto směru dáno. Přesto strašně ráda poslouchám různé písničky a pokud znám text, otvírám pusu, aniž by ze mě vyšel jediný hlásek.

Neumím vařit, protože vařím teprve krátce, lehce se mohu označit za kuchařskou novicku. Ano, je mi 35, ale přesto vařím asi tak 2 roky. Moje kuchařská historie je jedině směšná, jinak to nazvat ani nemohu. Mamka mě k vaření nikdy nevedla, takže základy mi chybí. Když jsem měla svoji první vážnou známost a  byla zamilovaná až po uši, řekla jsem si, že svému milému budu pravidelně vařit. V 17 to znameno každou středu večer jedno jídlo. Pomáhala mě s tím babička a já vždy nějak uplácala jídlo typu smažák, vaječná omeleta. Vydrželo mi to asi tak 2 měsíce, tedy celkem 8 jídel. Mých prvních 8 jídel v životě. A pak mě to přestalo bavit (jak vaření, tak onen vztah). A já jen zajásala. nemusela jsem opět vařit, protože jsem zas neměla komu. Fakt jsme se radovala. Dalším frajerům jsem už raději nevařila, i když jsem do nich byla stejně zamilovaná. Myslím, že v žádném mém vztahu láska žaludkem opravdu neprocházela, protože v takovém případě bych se nikdy nedostala dál než k první puse. Když jsem začala chodit do práce a nějak se očekávalo, že dospěju a začnu být skutečnou ženou, měla jsem opět vyhráno. Učila jsem totiž na hotelové škole, takže večeře za mě vařili naši studenti a já domů nosila naplněné jídlonosiče. Dobroty stačilo vždy jen ohřát a chutná večeře byla na stole. Pak jsem otěhotněla. To jsem na jidlo neměla ani pomyšlení, takže se ode mně naštěstí neočekávalo naprosto nic. Ke konci jsem už nějaký ten žvanec byla schopná pozřít, takže jsme chodili denně na jídlo do restaurace. Jo, to byly časy... S příchodem dítěte se změnilo vše, naštěstí v oblasti očekávání mých kulinářských výkonů zůstalo vše při starém. Neměla jsem čas na vaření, protože mi dítě nedalo ani 5 minut volna. Nespal, brečel, jedl a opět dokola. V sedm večer jsem padla hotová do postele, abych mohla v deset, jednu, tři a pět zase vstát  a nakrmit ho. Můj celý svět se točil jen kolem mlíka. V tomto směru jsem dokázala malého hladovce nasytit dokonale. Na toho velkého vedle sebe jsem bohužel zapomínala, ale v duchu jsem se utěšovala, že lednici snad umí v naší kuchyni najít každý a chleba se solí je přece tradiční pokrm, jímž uctíváme i ty nejvyšší z nejvyšších. No a pak jsem poznala Nuf. A ona prostě vařila. Ne, já se nestyděla, že ona to umí a já ne. Tak jednoduše se zastrašit fakt nenechám a  jsem poměrně odolná, pokud se jedná o ztrátu mého pohodlí. Nicméně slovo dalo slovo a nějak jsme se k tomu vaření dostaly. A od dob Nuf prostě vařím. Ano, všimli jste si všichni správně, za vše zlé u mě může jedině Nuf. Ne náhoda, osud, či moje neschopnost, jedině Nuf (doufám, že nemusím vyzdvihávat, že za to dobré si mohu jen a jen sama díky své vytrvalosti, píli a skvělé povaze a že zde Nuf nemá na ničem sebemenší zásluhu :). Asi mě za chvíli zabije, ale ven jsem s tím prostě musela. Takže nyní každý den v sedm, kdy se můj chlap vrací z práce, je na stole horká polévka, teplý chod a nějaký zákusek - buchty, poháry, jednohubky, druhá teplá večeře. Přestože jsem na sebe pyšná, na Řád zlaté vařečky to asi ještě stále není, takže jsem stále nohama pevně na zemi a  myslím, že se z ní ani nikdy neodlepím.

Moc dobře se neumím motivovat, protože fakt nemám silnou vůli. Už tolikrát jsem "hubla a cvičila", ale vždy to skončilo po pár týdnech, někdy to skončilo hned ten den, kdy jsem se ke zmíněnému kroku rozhodla (což asi není zrovna věc, čím bych se zde měla chlubit). Pro mě je termín nejlepší inspirace, takže poslední dobou se mi stává, že vše dělám na poslední chvíli pět minut předtím, než to má být hotové. Taková jsem ale fakt nikdy nebyla. Bývala jsem svědomitá, vše naplánováno a hotovo pomalu dřív, než mi byl nějaký úkol zadán. Tuto výraznou změnu přisuzuji věku a neskutečné lenosti, která se mi během posledních let pevně usídlila za krkem a nechce z něj seskočit a jít otravovat zas jiného nájemníka.

On by ten list věcí, v nichž opravdu nevynikám, mohl být daleko delší, než nyní je. Perfektní prostě nejsem a ani být nehodlám. Ráda spoléhám na pomoct svých blízkých, nehraju si na neohroženou ženu, která zvládne vše sama. A co vy, máte také svá slabá místa?

14. 10. 2012

DIOR Les Rouges Or in 527 Versailles

Včera jsme to večer poněkud protáhli s přáteli a rozhodně se námám sílu, odvahu ani chuť pouštět do nějakých dobrodružství ani rizik, proto raději zůstaneme ve spolehlivých vodách značky Dior. A ze stejného důvodu si dnes povykládáme o nenápadné a nepříliš výrazné rtěnce, kterou můžete vzít kamkoliv a kdykoliv.
Tyto klasické rtěnky Dior jsou prostě výborné, příjemné, lehké, hydratační, akorát krémové, nedělají mapy a cucky. Proto je mám ráda a většinou mě nové řady rtěnek nenalákají. Když ale Dióři nabídli "zlatou" řadu těchto rtěnek, zbystřila jsem. Šlo o sváteční limitku Les Rouges Or, která obsahuje jemňoulinký zlatý prach, který dodává luxusní a lehký třpyt odlišný od klasické perleti.  
 
 

Vybrala jsem si odstín 527 Versailles, protože jsem chtěla rtěnku, kterou můžu nosit od rána do noci, do školky i když jdu za dámu, a kterou klidně nanesu poslepu v autě. A myslím, že jsem se docela trefila. 

 
 
Jak vidíte, zlatavý sheen je opravdu jen velmi jemný a decentní. Žádná divočina a žádná diskokoule.
 
 

Mám tu rtěnku opravdu ráda, sedí k jakémukoliv líčení a oblečení. Vypadá dobře, i když je to jediný kousek makeupu, který na obličej použiju. Na obličeji nijak nevystupuje, dělá jen upravené rty a malinko rozsvítí. Netřeba používat před ní balzám, sama o pokožku rtů dostatečně pečuje a poskytuje vysoký komfort. Některým čumáčkům by mohla vadit typická vanilková parfemace rtěnek Dior, mě nevadí a prakticky ji nevnímám. Výdrž je slušná, i když ne ohromující. 




 
Co říkáte? Vím, že jde o pro mě dost netypickou barvu, ale dělám si iluze, že třeba půjde o jeden z mála produktů, který spotřebuju celý :)
 
 
Mějte krásnou neděli a napište, zda byste takový jemný meruňkový odstín nosily. 
 
 

12. 10. 2012

NARS Semi Matte lipstick in Cruising

Dnešní post bude jasnou ukázkou toho, že generalizovat v kosmetice je nesmysl a soudit bez zkušenosti blbost ještě větší. Taky se vám často stane, že vaše mysl hloupě sklouzne k tomu soudit celek podle jednotek? Že když je jeden kus dobrý, musí být přece automaticky dobré vše nesoucí stejné jméno? Automatické jsou bohužel jen domácí spotřebiče...Já se podobným soudům  bráním zuby nehty. Platí to obecně a v kosmetice dvojnásob.

Tak, jak miluju NARS Pago Pago rtěnku a moc si ji chci vrátit zpět do své sbírky rtěnek, neb jsem už všechny své zásoby vypotřebovala, tak úplně stejnou měrou nesnáším jejich Cruising. Ach, ta se ale nepovedla. Přesto věřím, že své příznivce najde a jistě jich mnoho již má soudě dle poměrně jásavých recenzí všude po netu.




Balení je klasika NARS, už jsme to tady několirát s Nuf probíraly. Mně se líbí, protože je černé a má hranatý tvar, nešpiní se mi, což je nešvar balení narsovských tvářenek a stínů. Potud spokojenost. Zbytek nechám už na každém z vás.




Cruusing je rtěnka z jejich Semi Matte řady. Tak něco polomatného si představuju naprosto jinak, Tohle je nahony vzdáleno jakémukoli matu. Rtěnka je lesklá a krémová. Je hodně lesklá. Krásně, zdravě, přirozeně. Ale pokud kupujete matnou rtěnku, očekáváte lesk? Já ne. Takže pro mě první zklamání. (Nicméně všem, kteří mají rádi vláčné rty a přirozený lesk, ji moc a moc doporučuju).




Barva je MLBB. Vím, mnoho holek přesně po tomto touží. Přirozená barva, jen trochu výraznější než vaše vlastní rty. To je přesně to, co mně nesluší ani omylem. Tu barvu bych zjednodušeně nazvala Rose a to je onen kámen úrazu. Rose na rtech ani na tváří nesnesu. Pokud ji mám na tváří, připadám si opuchlá, téměř opařená, pokud ji mám na rtech, k předešlým pocitům se přidá ještě pocit žlutého chrupu. Ano, studené odstíny a tyto tělové (nemyslím nude v pravém slova smyslu, aby to někdo nepochopil špatně) mi dělají žluté zuby.





Tak a teď si to sečtěte. Rtěnka, která měla být matná, je lesklá a z mých A2 zubů na zubařské škále dělá rovnou nejméně B4. Byli byste nadšení? Brali byste to jako super kauf a rovnou pořídili další dva kousky do zásoby? Co z toho tedy vyplývá? To, že NARS Pago Pago je můj hit, neznamená, že ze všech NARS rtěnek sedím na zadku s otevřenou pusou. Bohužel... A následující úsměv berte spíš jako hořký úšklebek. :)




10. 10. 2012

DIOR Lift Eyeshadow Palette in 642 Lifting Amber

Jednou tak byly nějaké slevy a Nik se nabídla, že mi v nich něco ukořistí, až půjde kolem. Takhle se pozná kamarádka! Vůbec jsem nevěděla, co si přát, ale jak už tady ve třídě všechny víme, Dior stíny umí a jejich paletky jsou prostě fajn.
Už jsem vyzkoušela kdekterou, ale pořádně jsem ještě neotestovala žádnou z liftingové řady. Kdysi v minulosti jsem měla i modrou paletku z této řady, ale naprosto jsem ji nedocenila. Vzhledem k tomu, že modrou vůbec nenosím a nesluší mi, řekněme, že jsem ji vlastně neměla :). Tentokrát jsem si vybrala paletku jantarovou - jantar léčí a hřeje už jen díky své krásné barvě. To je na podzim docela bonus.
 
 


 
Liftingová řada paletek je jiná tím, že uprostřed najdete speciální bázi pod oční stíny. V letáku se dozvíte, že rozhodně nejde o klasickou bázi pro fixaci stínů, tak pozor na to. Vědátoři od Diora namíchali speciální liftingové sérum, které je lehounce třpytivé a má zvýraznit barvu stínů a při dlouhodobějším používání vylepšovat kondici pokožky víčka. Popravdě vám teda řeknu, že jsem si říkala, že tohle mě moc nebaví a nijak mě přítomnost této vychytávky nenadchla. Další věc, která mě úplně nenadchla, je nejtmavší políčko v panu - linka nebo vosk na obočí. Zkrátka jsem si tak trochu říkala, že jsem si měla asi líp vybrat :)
 
Dnes je již vše jinak - sérum používám docela ráda, je velmi příjemné a když si vzpomenu, máznu si ho i pod stíny jiných značek. Stíny mi na něm pěkně drží, i když ostatní uživatelky si stěžují na slévání do linek. Díky zvláštní krémovovoskové konzistenci soudím, že je o pokožku víčka opravdu lépe postaráno. Přece jen si občas říkám, co asi všechny ty skvělé báze dělají s tenoulinkou pokožkou oka.
A linka? Představte si, že je skvělá! Vy, které vyznáváte krutou a vysloveně černou, výraznou a lesklou linku, byste asi vrčely. Ale pro nás linkově umírněné je to skvělá záležitost. Výsledek bych přirovnala k méně pigmentované a více voskové tužce. Ale měkké. Takže měkké a docela blbovzdorné líčidlo. Do obočí jsem vyzkoušela pouze jednou a asi jsem nanesla špatně a nevhodným štětečkem, protože jsem si později večer všimla malých cucků nebo skvrnek. Na linku je ale konzistence báječná a pigmentace tak akorát na měkké a dobré líčení, které z vás neudělá pandu. Mám ráda linku, kterou můžu pomocí stínů zjemňovat a zapracovávat do ostatních barev. Docílím krásně jemného přechodu a nevadí, když zrovna nemám šikovnou ruku nebo pospíchám.
Dá se tedy říct, že oba pany, které mě zpočátku nezaujaly, jsou mi velmi příjemné. Na následujících swatchích jde o první a poslední stopu. Bázi jsem nanesla velmi silně, sama o sobě není vidět.
 
 
Takže mi k recenzi zbývají ostatní 3 stíny. A ty jsou báječné! Prostě báječné! Na barvách vlastně není nic extra - vanilkovo-zlatá, meruňková a čokoládová. Ale tyhle jsou vyvedené v duochromu a dovedou vypadat nenápadně, výrazně a luxusně zároveň. Stačí natočit se na světle. Obvykle blýskavé a třpytivé stíny extra nemusím, ale tyhle zbožňuju! Obzvláště ten prostřední meruňkový dělá krásné oko a rozsvítí pleť, i když jinak vypadám nenalíčená. Konzistence stínů je nádherná. Asi i lepší, než jsem čekala - a to u Dioru čekám jen to nejlepší! Tmavý stín používám nejméně, ale oba světlé miluju a ráda do nich bořím štěteček. Super je, že třpytky neopádavají.
 
 
Z počáteční rozpačitosti je nakonec velké nadšení - popravdě většinou nepotřebuju na líčení víc než 3 barvy stínů. Báze v nouzi nahradí i rozjasňovač nebo oční krém a linka je při troše šikovnosti multifunkční a výborně drží. Skvělá paletka na cesty. Jen bych poradila přibalit si dobrý štěteček. Stíny i bázi zvládnete prsty, ale na linku je potřeba jemný a pevný štěteček, jinak se barva při nanášení drolí a můžete si pokazit vystínované oko nebo makeup na tváři. Drolivost linky ale nepovažuju vysloveně za minus - představte si, že to, co obvykle používáte v tužce, nalisovali do panu a ještě po tom chtějí, aby to vydrželo a nematlalo se.  
Rozhodně koukněte i na ostatní barvy, mě se moc líbí i šedá varianta.
 
Ach jo, dneska mi to nějak nejde, takže jdu nafotit oko a pak raději končím. Vám přeju, abyste měly lepší vyjadřovací schopnosti než já!
 


 

Ano, ano. Měla bych něco podniknout se svým obočím :)
Mějte se!
 
  

8. 10. 2012

Chanel Ombres Contraste Duo in 17 Khaki Discret

Myslím, že se vůbec nic nestane, když ještě na chvíli setrváme v příjemném přístavu značky Chanel, ale přesuneme se od rtů trochu výše a zpříma se podíváme do oken naší duše.

Oční stíny Chanel jsou tak nejasnou kapitolou, že se o nich nedá napsat jediná výstižná věta. Paletky 4 stínů, které se prodávají v Evropě, jsou zapečené a je opravdu dost o náhodě (spíše velikém štěstí) najít takovou, která je pigmentovaná. Ne skvěle, ale alespoň dostatečně. Některé totiž nejsou pigmentované vůbec... Je to dáno tím, jak jsou vyráběné, a osobně mě štve, že v Evropě nejsou k dostání verze paletek pro US trh, které jsou prostě klasické, a tak u nich odpadají všechny nešvary zapékaných stínů. Kromě zmíněných proklatých 4paletek dělá Chanel i klasická mona, která jsou většinou všechna dost dobře pigmentovaná, a také duo paletky, u nichž mi připadá, že se k hlavnímu slovu opět dostává náhoda. Měla jsem zatím čest se čtyřmi chanelovskými duopaletkami a pouze ta dnešní naplnila mé očekávání v oblasti jemnosti, měkkosti a pigmentace. Zbytek se tváří velmi statečně a fakt se snaží, ale na tuto dvojku nemá ani omylem.  




Duo 17 Khaki Discret je kombinace barev, kterou jsem ochotná akceptovat. Nejsem z těch, kterým oční víčka hrají barvami rozkvetlé jarní zahrady, ale také neuctívám EMO styl. Miluju hnědou ve všech možných (studených) odstínech, taupe, šedou a béžovou. Skutečné barvy mimo nude škálu, které nějakým způsobem toleruju, jsou pouze dvě - khaki a navy. V tomto jsem neoblomná a nehne se mnou naprosto nic. Chanel naštěstí v oblasti khaki stínů má dokonce několik zastoupení a dělá dvě paletky, které se za khaki dají schovat. Tuto a pak ještě jednu s větším barevným kontrastem a studenějšími podtony. A pokud bych nyní nepoužila Google a nenašla si, že se jmenuje 60 Khaki Clair, tak bych si opravdu zaboha z hlavy sama nevzpomněla. :)




Moje duo obsahuje tmavou zelenou barvu se zlatými částicemi (ano, není to khaki v pravém slova smyslu, do ní jí chybí pořádná dávka hnědého podtonu) a světlou smetanovozlatozelinkavou směsici. Obě jsou velmi silně pigmentované, přestože to u světlých odstínů bývá spíše výjimka. Oba jsou máslovité (téměř mastné a krásně krémové), při nanášení nepráší a drží. Co jiného od svýho stínu očekáváte? Já osobně naprosto nic, tohle mi stačí a můžu si vesele pískat (což neumím, ale nějak se mi to sem hodilo).






Na fotkách barvy bohužel tentokrát moc nevynikly a na očích už vůbec ne. Poslední dobou mi foťák sebral veškerou šťávu z fotek, a tím také dost vítr z plachet. Asi nastal čas na změnu.